Rizika spojená s užíváním anabolických steroidů a kortikosteroidů
Obecně se výraz steroid používá pro širokou skupinu látek, která je v organismu běžně vytvářena. Steroidy se váží na určité typy receptorů, které tak aktivují. V lidském těle najdeme spoustu látek se strukturou steroidů. Mezi ty nejznámější patří pohlavní hormony (z mužských testosteron a jeho deriváty, z ženských progesteron a estrogen), vitamin D, hormony kůry nadledvin (mineralokortikoidy a glukokortikoidy), cholesterol a další. V následujícím článku se zaměříme na anabolické steroidy (látky podobné mužskému testosteronu) a kortikosteroidy (hormony kůry nadledvin), jejich účinky a využití.
Anabolické steroidy stimulují receptory citlivé na testosteron a pro jejich schopnost podporovat růst a hojení svalů jsou často používané a zneužívané kulturisty a sportovci, zatímco kortikosteroidy jsou v organismu zodpovědné za hospodaření s vodou a minerálními látkami, za metabolismus cukrů a bílkovin, stimulují receptory citlivé na hormon kortizol a jsou využívání k léčbě nemocí.
Anabolické steroidy
Testosteron je mužský hormon, který má anabolické a androgenní účinky. Díky anabolickým účinkům podporuje zvyšování hustoty kostí, růst svalů a rychlejší zotavení po zranění. Androgenní účinky se projevují zvýrazněním, zvětšením a udržením mužských charakteristik - konkrétně penisu, varlat, svalové hmoty, hlubokého hlasu a vousů. Přestože je testosteron nazýván „mužským hormonem“, vyskytuje se přirozeně i u žen, avšak v podstatně menším množství. Přestože je užívání testosteronu spojováno s dopingem a nedovoleným prostředkem ke zvětšování svalové hmoty, využívá se ho také v medicíně, například u pacientů trpících osteoporózou v pokročilém stádiu nebo v případě aplastické anémie (chudokrevnosti).
Představa, že při užívání anabolických steroidů naroste sama od sebe svalová hmota je mylná – svaly ke svému růstu potřebují především stimulaci v podobě fyzické námahy. Působení steroidů je v případě sportovců naopak velmi rychlé a jejich uživatel pociťuje nárůst svalové hmoty a zvýšení síly za velmi krátkou dobu. V případě kulturistů je svalový nárůst podporován tím, že svaly mohou být s narůstající sílou více zatěžovány, a tak dochází k intenzivnější stimulaci. Navíc, díky zrychlené regeneraci, může jedinec užívající anabolické steroidy cvičit déle a více často. Užívání steroidů je ovšem také spojováno se zadržováním vody a proto svaly nejsou příliš vyrýsované a oteklé.
"Představa, že při užívání anabolických steroidů naroste sama od sebe svalová hmota je mylná – svaly ke svému růstu potřebují především stimulaci v podobě fyzické námahy."
Užívání anabolických steroidů je bohužel poměrně časté a to zejména mezi lidmi často navštěvujícími fitness centra, dokonce i přesto, že nemají žádné soutěžní ambice. Jelikož společenské postavení v tomto prostředí je závislé na množství svalové hmoty, je pro většinu uživatelů velmi těžké, a někdy i nemožné, s užíváním anabolických steroidů skončit. Někteří lidé proto pokračují v užívání steroidů i přesto, že jejich zdraví upadá. Nejen tato psychologická závislost může vést k depresím, vzteku nebo nervozitě a stejné riziko hrozí i v případě, že je příjem anabolických steroidů odepřen, a to dokonce i v případě dočasného vynechání příjmu.
Vedlejší účinky užívání anabolických steroidů
Při dlouhodobém užívání anabolických steroidů může docházet k velkému množství dočasných, ale i trvalých vedlejších účinků. Mezi obvyklé se řadí:
- poškození varlat nebo vaječníků,
- poškození jater,
- nesprávné fungování ledvin a srdce,
- nekontrolovatelné záchvaty agrese, výkyvy nálady a stavy hluboké deprese, nespavost
- těžká forma akné,
- zvýšení tělesné hmotnosti,
- nadměrné pocení, návaly horka,
- vysoká hladina cholesterolu,
- vysoký krevní tlak,
- poškození šlach, které nedokážou přenést zvýšenou svalovou sílu,
- pocity nezranitelnosti,
- nadměrné zadržování vody,
- třes a chvění svalů,
- zpomalený růst kostí u dospívajících.
Vedlejší účinky v závislosti na pohlaví
Účinky užívání anabolických steroidů nejsou pro obě pohlaví stejné, například:
- u mužů: zmenšení varlat a penisu, snížení počtu spermií, impotence, problémy s prostatou, zvětšení prsou či plešatění,
- u žen: zastavení menstruačního cyklu, zmenšení prsou, prohloubení hlasu, růst vousů a chlupů na těle, abnormální růst klitorisu.
Velké riziko představuje také kombinace anabolických steroidů s některými doplňky stravy, léky či jinými zakázanými přípravky. Bohužel tyto kombinace a rizika si mnoho lidí užívající anabolické steroidy neuvědomuje a jsou poměrně časté. Mezi nejčastější nevhodné kombinace patří:
- beta blokátory - používané jako léky ke snížení krevného tlaku, k léčbě srdečních arytmií a anginy pectoris,
- diuretika - ke snížení krevního tlaku a k léčbě určitých typů otoků,
- růstový hormon - ke stimulaci růstu (do výšky) a k růstu svalů, dochází ale také k růstu vnitřních orgánů a tím k poruchám jejich funkce.
Užívání kortikosteroidů k léčbě nemocí
Kortikosteroidy jsou určeny k léčbě některých potíží, jako například zmírnění zánětů, potlačení imunity, blokování tvorby DNA či blokaci tvorby histaminu, který se vytváří při alergické reakci. Kortikosteroidy jsou odlišné od anabolických steroidů, které jsou často zneužívány.
"Kortikosteroidy jsou určeny k léčbě některých potíží, jako například zmírnění zánětů, potlačení imunity, blokování tvorby DNA či blokaci tvorby histaminu, který se vytváří při alergické reakci."
Kortikosteroidy jsou v medicíně využíváné ke zmírnění zánětů a snížení aktivity imunitního systému. V některých případech totiž tvorba zánětu může vést k poškození vlastních tkání. Jedním z příkladů může být zánět ledvin, při kterém může dojít k úplnému poškození tohoto orgánu. Kortikosteroidy jsou dále často využívané k léčbě zánětů žil, svalů, kožních ekzémů či astmatu.
Přestože uměle vytvořené kortikosteroidy jsou podobné v těle přirozeně vytvářeným hormonům, měli by lékaři přípravky se steroidy předepisovat jen v krajních případech, protože krátkodobé užívání kortikosteroidů obvykle nevyvolává žádné vedlejší účinky. Například pacienti, kteří užívají steroidy na léčbu akutního astmatu po dobu jednoho, až dvou týdnů většinou žádné vedlejší účinky nepociťují, protože teprve léčba delší než dva měsíce vede k jejich rozvoji. Čím je ovšem dávka vyšší, tím se intenzita vedlejších účinků zvyšuje a proto je nutné při dlouhodobé léčbě užívat nejnižší možnou dávku. Důležitým pravidlem při léčbě pomocí kortikosteroidů je, že se nesmí vysadit nárazově (zejména pokud léčba trvá déle než 3 týdny), ale jejich příjem se musí postupně snižovat.
Kortikosteroidy se užívají jako tablety (případně rozpustné tablety), ve formě roztoků k inhalaci, inhalátorů, aerodisperzí (sprejů), krémů, mastí a injekčně. Mezi nejčastěji předepisované přípravky s obsahem kortikosteroidů se řadí:
- prednison - má všestranné použití, užívá se např. k potlačení alergických reakcí (zejména akutních), na různé formy kožních onemocnění, při revmatických onemocněních a jiných onemocněních pojivové tkáně, po transplantacích, jako doplněk onkologické léčby apod.,
- hydrocortison (tj. kortizol) - užívá se vnitřně např. v případě nedostatečné či snížené funkce nadledvin, popřípadě po jejich odejmutí, ve formě mastí na akutní fáze ekzémů či k aplikaci do očí při zánětlivých alergických reakcích,
- flutikason - užívaný k léčbě astmatu a chronické obstrukční plicní nemoci (tzv. CHOPN),
- flutikason - užívaný k léčbě astmatu a chronické obstrukční plicní nemoci (tzv. CHOPN),
- beclometazon - rovněž užívaný k léčbě astmatu a chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN).
Vedlejší účinky kortikosteroidů
V případě správně předepsaných přípravků s kortikosteroidy (a jejich dodržování zásad použití a dávkování) by měly jejich pozitivní účinky převládat nad těmi vedlejšími. Dlouhodobé užívání kortikosteroidů, nebo užívání vyšších dávek, je však často s výskytem vedlejších účinků spojeno, mezi nejčastější patří:
- řídnutí kostí (osteoporóza),
- nabírání na váze (obzvlášť v oblasti trupu),
- zvýšené riziko infekce (kortikosteroidy potlačují imunitní systém),
- zvýšený krevní tlak (kortikosteroidy způsobují zadržování sodíku),
- plísně (kandidózy) v dutině ústní a chrapot (při podání sprejů a inhalátorů),
- zvýšená hladina krevního cukru,
- problémy s hojením kůže, příliš tenká kůže a zvýšená náchylnost k tvorbě modřin,
- ochabování svalů,
- výkyvy nálady (obvykle se vyskytují již po několika týdnech užívání a to zejména u vyšších dávek; hrozí vznik depresivních stavů a sebevražedných úmyslů),
- zvýšené riziko vzniku šedého zákalu,
- zvýšené riziko vzniku žaludečních vředů.
Při náhlém přerušení léčby pomocí kortikosteroidů, na níž se tělo již adaptovalo a nevytváří steroidy v potřebném množství, se mohou vyskytnout následující komplikace:
- slabost a únava,
- pocit na zvracení, případně zvracení,
- průjem a bolesti břicha,
- nízká hladina krevního cukru (hypoglykémie),
- příliš nízký krevní tlak, což může vést k závratím a omdlévání.
